ZOUFALÝ.
By Adolf Heyduk
Hle, s děvčaty hoši skáčou,
a mé hněvy jiskry pláčou,
hoří všemi myšlenkami,
žena s jiným odešla mi.
Odešla mi tam tou hatí,
vím, že se mi nenávratí,
odešla mi tamo k lesu
a já žalost v srdci nesu.
Nesu žal, jsem láskou chorý,
prchnu, budu chlapcem z hory;
budu bloudit se sekerou,
zabiju, kde potkám kterou.
Za své noci plné trudu
na všech ženách mstít se budu,
ať mě třeba hajduch chytí
budu z pomsty radost míti.