ZOUFALÝ.

By Adolf Heyduk

Hle, s děvčaty hoši skáčou,

a mé hněvy jiskry pláčou,

hoří všemi myšlenkami,

žena s jiným odešla mi.

Odešla mi tam tou hatí,

vím, že se mi nenávratí,

odešla mi tamo k lesu

a já žalost v srdci nesu.

Nesu žal, jsem láskou chorý,

prchnu, budu chlapcem z hory;

budu bloudit se sekerou,

zabiju, kde potkám kterou.

Za své noci plné trudu

na všech ženách mstít se budu,

ať mě třeba hajduch chytí

budu z pomsty radost míti.