Zpět k fíku, přírodě...

Zpět k fíku, přírodě, díte, ať máť

Melpoma v patrónu se v rozpak mění

vážnou i obavu mníc. K sudu ať

vzplá ještě heslo návratu v rmut v zmdlení.

Za vše vám podzimek fabule hraď

i umu, decembr sám v cauru chvění,

dým krásy leviathana kdy snění

vám za forellu debutu, čím. Raď

sám pastýř léna, motýl komédie

proč v pupy rakev vrátit má se, an

vnov tuba, kahan, plectron, syrinx vije

se v svor, laur, role, Apollinské v van

v střet nouze paleta, scal vděk ať sije.

Nač k škebli Mercura zpět v umu stan

v břeh štědrý. Sieclem Melpomeny věk buď zván!