Zpěv Čecha.

Vlach zpívá krásně, uhlazeně,

ba mistrem jmín, kdekoli pěl:

než, aby srdcem z hloubi pohnul

a ňadra citem rozechvěl,

by duch se mocně vzhůru vznesl

a zrak se v slzách potápěl:

tak předce – byť i zvučně zpíval, –

syn jihu nikdy nezapěl!

Ten pěje ústy, pěje hrdlem

a srdce mlčí v zpěvích těch:

než od srdce a k srdci pěti

to dovede přec jenom Čech!