ZPĚV ČERVENCOVĚ NOCI

Dohořívá letní den,

pro sen o ráji

nad západem upálen.

Hvězdy doutnají.

V slastném zrání tají zem

radost dojemnou –

a jak spolu nocí jdem,

hvězda nade mnou!

To mi věrné oko tvé

s něhou marnivou

hoří v cestě klopotné

vatrou zářivou.

A tu lesní krčma! Slyš,

hudby ples – a viz:

náhle stopy mládí zříš,

jež jsi ztratil kdys.

Padá s obou řetěz let –

v srdci svém i mém

cítíš jiskru řeřavět

pod mdlým popelem?

Přijmi žhavé noci dar!

– Hudče, pij a hrej! –

Sladkým kouzlem mladých jar

jal nás tance rej.

Bolestných let prokletí

prchlo mimo nás,

klesám z tvého objetí

v pohádkový žas.

Má jsi, ženo! Jediný

světa květ i plod!

Z čisté kvetlas hlubiny,

kveteš z rmutných vod.

Letní hnízdo roubené,

za stráž noční dík!

Nazpět v lomy kamenné

spěchá robotník...