Zpěv duchů nad vodami.

Duše člověka

Podobá se vodě,

Z nebe vychodí,

Do nebe vstoupá,

A dolův opět

Ku zemi padá

Střídou věčnou.

Z vysoké, příkré

Skály pramen

Vyřinuje čistý,

Líbě se práší

Mrakovlnami

Skálu na hladkou,

A, přijat lehko,

Oblačný

Tichošumný

Plyne v ouval.

Kde proti spádu

Strminy kamýků:

Pěně se nevolně

Posloupně

Dopadá bezdny.

Ve zmolu ploském

Lukami lazí,

A v plese hladkém

Veškery se vidí

Hvězdy radostně.

Vítr je milenek

Vln líbezný,

Vítr i ze dna

Vlny kormoutí.

Duše člověka

Vodě si podobna!

Lose člověka

Podobens větru.