ZPĚV HRABĚNČIN.

Viz kolem hory v záplavy stopeny,

Zelené nivy rosami skropeny!

Ve vodách ranní se ohlíží květ –

V moři rubínovém plyne svět!

Po lukách slily se v sluneční blesky

Všech diamantů barvy a lesky,

A každým jitrem půvaby nové

A vše jen k lásce, k lásce zove!

Zářící po horách slunce viz plameny,

S blankytné oblohy sypou se plameny,

V objetí mámícím země vše

Jak dechem vášní síla mře!

Rozčilen cedr v zážehu zmdlívá,

Roztoužen jilm kol kmenu se schvívá –

A každým polednem půvaby nové

A vše jen k lásce, k lásce zove!

Povzdálným soumrakem vznáší se zpěvánky,

Nad dolem ztišeným vzlétají červánky,

Obzor na růžných ulpívá rtech! –

Zápachu květin, balšamů dech,

Obětní páry na stinném háji

Hravý větřík do dálky svlájí –

A každým večerem půvaby nové

A vše jen k lásce, k lásce zove!

Vichřice vzdychá v haluzí temnotách,

Po nivách chvějí se violky v dřímotách,

Růži se o zpěvu slavičím zdá,

Sníc vodní lilie s vlnkami hrá;

Zbuzené harfy dotknutím lyry

K žalostným tónům se rozzvučí struny –

A každou nocí půvaby nové

A vše jen k lásce, k lásce zove!