zpěv páteční

By Stanislav Kostka Neumann

všecko ti mohou, lide můj,

vnutiti pěstí:

srdce si čisté opatruj,

to je tvůj hrad i tvoje sluj,

jen lstí je mohou zlézti.

dovedeš věřit, lide náš,

v souzvučnost lidskou:

rci, že svou víru neprodáš

a v nedostupnosti ji máš

nad palbou blasfemickou.

dovedeš chovat naději

v slíbenou zemi:

modly se všecky zkácejí,

jen ona trvá nad ději,

nech jít ji svatyněmi.

dovedeš také milovat

světlo, jež hojí:

nezničitelný je to sad,

měj světlo rád, měj světlo rád,

jen světla tma se bojí.

tma se ho bojí, tma a smrt,

věř, doufej, miluj:

buď na své prosté ctnosti hrd

jak lípy z polabí a smrky z brd,

o cizí neusiluj.