Zpěv při příležitosti posvěcování Pešťanského chrámu (Arya.)

Bože! veliký tvůj chrám, svět

Důstojnost tvou zvěstuje,

Anjel, člověk, pták, červ y květ

V chrámě tom tě schvaluje,

Tebe ctí v něm hvězda jasná,

Tebe slaví duha krásná,

Velikost tvou hlásý hrom,

Lásku jeví květlý strom.

Tvé jsme y my zvláštní dílo

Mocy, lásky, moudrosti,

Předivnou Ty, věčná sýlo,

Ozdobils nás schopností.

Ruce, jazyk, oči, uši

Ohlašují naší duši,

Žes Ty veliký Bůh sám,

Člověk Tvůj jest živý chrám.

Ty v něm myslíš, Ty vněj seješ

Sýmě velkých myšlení,

Ty v něm duchem svatým věješ,

Budíš svatá cýtění,

Křísýš mrtvé náklonnosti,

Naplňuješ horlivostí

Srdce k ctnosti studené,

Hojíš smutkem raněné.

Jakou Tobě, Pane, vzdáme

Za to chválu, jakou čest?

K mdlobě své se vděčně známe,

Bez Tebe co člověk jest?

Jen Tvá věčná moc ho sylí,

Bez Tebe se k pádu chýlí

Rek –, jakž kyneš okem svým,

Mizý, jako mha a dým.

Naše vděčnost posvěcuje

Tobě tento nový chrám,

Srdce Tobě obětuje,

K vroucnosti je nastroj sám,

Zpustiž jiskru z vysokosti,

Zhřej je ohněm nábožnosti

V modlitbách, y v zpívání,

V svátostech, y v kázání.

Tento chrám buď v každé době

Milou Tobě svatyní,

Duch Tvůj svatý připrav sobě

Svatou v srdcy jeskyni,

Veď nás cestou pravdy, ctnosti

Do nebeské blaženosti,

Kde Tvůj lid Tvá svatá tvář

Obleskne, jak nebe zář.