Zpěv třetí. Křen.

Smiluj se, ať hořem nezahynu;

Jenom jednou hochu okem kyň;

Buďto pohledem tím volej: „Hyň!“

Nebo: „Pojď! ať k srdci tebe vinu.“

Marná žádost; skrze peluninu

Jenom rychle, můj živote, plyň!

Ne jak řeka, čím dál míň a míň,

Ale jako tuča ve dolinu! –

Ach, mou láskou – srdce její hrdne;

Hereš! klokotem se voda vaří –

A vajíčko na vzdor varu tvrdne.

Často naději však osud maří!

Neboť mnohé juž u velké tvrdotě

Varem vody přemoženo puklo-tě. *)