Zpěv.

Pastevka svou v spokojené době

Jeví píseň vroucně velečilou,

Kterak Mílek odved děvu milou.

Komu zpívá? – Zpívá pouze sobě.

Ptactva davy v rozmanité zdobě

Jeví štěbetáním vnadné plesy;

Hlahol zpěvů opakují lesy.

Komu pějí? – Pějí pouze sobě.

Polní cvrček, to maličké robě,

Cvrká v poli, cvrká v skále, v hvozdě,

Slýcháme ho, když vše mlkne pozdě;

Komu cvrká? zvuky jeví sobě.

Slepý hudec, stísněn ve chorobě,

Ve samotě přetoužebně píská,

Snad tím odlehčení nějak získá.

Komu hude? – Také pouze sobě.

Zpívám též já, sudíku ne tobě;

Poslouchat zpěv můj kdo tebe nutí?

Pěji, kterak láska často smutí,

Pro útěchu také pouze sobě.