ZPĚVAČCE

Vybledlou píseň z vašich úst

jsem na div s nebes slyšel růst,

v ní slyšet mávnout perutí

divného pohnutí.

V ní zbarven loučení byl práh,

i potok, stromy na cestách,

řeč věcí lkala nejináč

než usedavý pláč.

A píseň, stará, vybledlá

jak zjevení se pozvedla

naivní mocí přesvatě,

jak obraz světcův ve zlatě.