Zpěvačce chodských písní.

By Antonín Klášterský

Dyž sem tě slyšíl zpívat,

zpěvačko náše mladá,

já cítil, kterak slza

se do vočí mi vkrádá.

Mňe sevřílo to srce,

prsa se počla dmouti,

ha bulo mi tak, jako

bych nemoh vydyjchnouti.

To bula náše píseň,

teskná i čtveračivá,

jako hdyž náše divče

si něhde v poli zpívá.

Jak ze sturánky čistý

by tóny ty se vzely,

neb křivánek se vznášel

vysoko nad jetelí.

Jako by vonílo to

na louce nebo v myti

vod bloudí, vod fialek

ha Dorotího kvítí.

Takuvým písním teký

nás hučívala máma,

ha mňe se zdálo: mladost

má přišla ke mňe sama.

Naposled eště přišla

ha s bohem huž mi dává,

hale svým bílým šátkem

mi eště z dálky mává.