Zpěvkyně.

Slýchám s plesem slavíkovy zvuky,

Též tvé, Bělo, sličná Prahy dcero,

Které za dne, a když přijde šero,

Jevíš v spolku hudby dle nauky.

Vím, kam ty tvé chýlí citné písně,

Též i co tvé bolné srdce souží,

Po čemž vnadné tušení tvé touží,

Původem co jest tvé sladké tísně.

To, co budí slavíkovy hlásky,

Ty též děvu vedou k želu, pudy

Jsou to, čisté city, zanech study,

Jest to probuzení první lásky.

Tichne slavík. Vyvolenec drahý

Nepřestává lásku děvy vzývat;

Děva mlkne, přestává již zpívat,

Neb ji spojil s mílkem svazek blahý.