Zpívá táhle v lesa krytu

By Adolf Heyduk

Zpívá táhle v lesa krytu

jarní touhu svoji drozd,

a při jeho písni prosté

lidské srdce v prsou roste,

kypří mech a šumí hvozd.

Každý tón je kvítek jeden,

jimi pučí ňader luh,

či jsou kvítka písně svěží,

které v srdci země leží

k jaru skrytá? – to ví bůh.

Jedno druhým doplněno,

proč se po ostatním ptáš?

Budiž rád, že v těžké chvíli

krásy rozmanité síly

k hojení svých strastí máš.