Zpívej!

Chvil temných, jež jsi produmala,

zpět nyní nevyzývej;

dost, hlavo, jsi se nahloubala,

teď zpívej!

Nač myšlénky jak vodopády

ti v strunách duní přísně?

Teď my zas bychom zněly rády,

my písně!

Nás hude vánku každá strunka

a plno nás tu ještě

jak toho májového slunka

a deště!

Nás plno jak těch jarých puků,

jak tažných ptáků v letu!

Je srdce tvé jen prázdno zvuků

a květů?

My chceme jásat, v jásot vzývat

a přešveholit stesky!

Či zapomněl již písně zpívat

kraj český?