ZPÍVEJ –

Tu píseň, kterou nikdo nezná,

tu sladkou píseň beze slov,

v níž poledne je i noc hvězdná,

cíl k ráji i směr na hřbitov,

tu píseň, která zlatem zvoní,

tu píseň, která květy voní,

tu píseň, jež je mořem bez dna,

tu sladkou píseň beze slov.

V té písni minulost je celá,

v té písni zvučí srdcí kov,

ta stokráte nás rozechvěla

svou melodií, rytmem strof,

ta píseň naše duše spíná,

v ní našich těl je skryta vina,

toť píseň, která divy dělá,

ta naše píseň beze slov...

Tu píseň zpívej, touhou zmdlená,

až budeš líbat lásky rov,

má živoucí i mrtvá žena,

v níž metu získal ďábla lov,

tu píseň žehnej ve své duši

a zpívej, když tě život vzruší,

bys znovu byla okouzlena

tou sladkou písní beze slov.