Zpomínka.

K mým nohoum lupen upadá,

a sluncem, deštěm ovadá;

když listí bylo zelené,

měl rodiče jsem milené.

Tak krátce trvá lupení,

plod Vesny jeseň vyplení!

Však lístek, jenž se dolů schvěl,

žil déle, než co rád jsem měl!