Způsobné kočičky. (I.)

V krásném sadě na lavici

sedla Mňaucka, Čiča s Micí,

a jak páni přemoudří

tudy šli dva kocouři.

Prvý monokl má v lesku,

druhý mžourá po nich v stesku,

čeká, zda se pozvednou,

zda se po nich ohlédnou?

Mňaucka čte a Čiča plete,

Míca, poupě pololeté

knížku drží v pacinkách –

mysl kdesi ve hvězdách.

Do svých zájmů zahloubány,

nechaly jít s dlouhým pány;

čul jim nosík maličký,

že jsou mravné kočičky.