ZRÁDCE

Žádný zvuk tak nebudí ze sna,

žádná rána není tak děsná,

jak výkřik zrady!

Raději u cesty stát

jak žebrák bez přístřeší,

raději umírat hlady,

než v lidské řady

nést podlost zrady.

Nad vraha více hřeší,

kdo zradí,

nad uštknutí hadí

je jeho dech.

Po obětí stech

on touží,

travič, s úsměvem na ústech,

jenž studánku proměnil v louži.

Kdo v čistou hladinu naplije,

kdo loupil,

aby si prospěch koupil,

kdo podle se plížil,

aby bratrskou duši

zdeptal a snížil,

již nikdy Kainovo znamení nesmyje.

Nikdo s ním pozdrav nevymění,

nikdo mu nepodá ruky,

plné muky

bude jeho bdění

a sny jeho plné hrůz!

A život jeho, k propasti rozjetý vůz,

a pověsť kam jen může dospěti,

jen stopu hrůzy nechá v paměti.