Zrady msta.

Havrani, havrani!

kam letíte k snídani?

Cesta naše nedaleká,

kvas řídký nás, vzácný čeká,

na dvé krásných očí zrádce

pochutnat si máme sladce.

V jaký boj, v jaký boj,

váš krahujcův spěje roj?

Táhneme v tak silném pluku

pro tu věrolomnou ruku –

na ní prsten, v formě hada,

zrádce ruka v díl nám padá.

Orlové, orlové!

cíl kde pouti vzduchové?

Lásky msta by daň svou měla,

vyrvať černé srdce z těla –

a to věčnou pro výstrahu:

že se zrádce rovná vrahu.