ZRCADLO SPRAVEDLNOSTI.

Ráda se dívám do zrcadla,

zda čistá jsou má líčka,

zda bez vady a bez poskvrny

jsem jako holubička.

Však chci-li vědět, zda mé srdce,

je čisto, hodno pro nebe,

v zrcadlo rajské zdvíhám oči:

Dívám se, Panno, na Tebe!

Dívám na Tvou lásku k Bohu,

na Tvoji skromnost tichou,

dívám se na Tvou ušlechtilost,

jež nestřísněna pýchou.

Dívám se na Tvou duši cudnou,

zrcadlo krásné čistoty,

a přeji si být trpělivá

a bohumilá jako Ty!

Tvůj obraz stále nosím sebou,

to rajské zrcadélko,

a líbám jej a na něj zírám,

má božská učitelko!

V tom světě, Bohu odumřelém,

Tys cílem mojích vzpomínek –

ó přijmi ode mne, má paní,

ten modrooký barvínek.

Tak jak to kvítko modrým okem

se stále dívá do nebe,

tak chci se dívat celý život,

zrcadlo rajské, na Tebe!