Zřel’s ve své práci visiony králů

Zřel’s ve své práci visiony králů

a skrání kýv’s a mnil jsi opatrně:

S latrónskou laternou spět musíš v málu,

svřít světlo ducha v ni, neb rovno skvrně

bez flóru ceněno a bez závoje

by bylo, sviť a plaň teď v službu skoje

a terč jak solu, skryt Phoiba v noc

dle okolností tančí, těká, hraje,

bastardů, tyrannů po skráních taje,

teď střep zří zbytečným, hůl v dlaň teď moc.

Svítil’s na Jindřicha Ptáčníka v spád,

Otakary, Jiříka z Poděbrad,

však nejvlastnější, kmete, mistře, psát

zda, nejlepší směl’s, povědít moh’ rád.

V homirské šíři kusá historie,

Bosuetti vaše je i Quizotti,

jste pravdy, spravednosti mlýna Quichotti,

s ním zápasíte, zboží žeň by vzdal

ves, kopí lámete pro ideal

i péra. Genealogický rejstřík Romy

co svědčí, jeví v paralely val

a hráz. Však nehřeje-li, pouze slní

jas poznání, proč s lampy v dlaň výš vlní

a chví v zor vaší, Rhodu colosové,

nač zvedáte ji k aetru geniové,

ať době svítíte své, současnosti,

v cíl a břeh kynete, radíte. Snové,

jež běžnost nesnáší, jsou ony vaše,

chimerské zahrady charé jste lvové.

Ne v symbol signum střežit regiony

sfingy a masky, v světlo stavte zóny

a zvraťte na vás mohutného víc

co, zvíte: svět zor přivře či odvrátí líc

v vlažnost a mdlobu. Gorgóny jste jasu,

za oře slunečné slnící v spásu:

heroi sílu neskryjete v massu,

titani zrození pro role nic.

Táž hrou a brakem v vtip je vám; té stránky

leč slabé jste: kde rozbíjíte stánky,

je pochybující Israel noci

aegyptské nevůle, ne Daphnis luhu

bucolského, vzplaň závod strojů v vzpruhu,

a syrinx triomphuj v scall, trillů duhu.

Však věrnost pravdě přísaháte věk,

lsti, zisku svět pluj vosou na ovoci,

hroz bída, nebezpeč i pohrdání.

Jak nekonečný genius je v vlání

Gai a světa, dětský zor k vám v lék

vždy touží v hoře, strasť a bouř, jen zjevte,

kým oelem, látkou ohnou lampa strádá,

an sotva vaše kdy jeho, zkad klidně

ve srdce skrápnete, jež řídí vlídně

a nutí lampu výš, jak dlaň ji žádá

v strop pleion. Pravdy stan tkví v Haemu,

tam neskonalých, týče se, čká sněmu

stůl, farsálských pych, slavnost polí v vděk.

Ve spravednosti samé útěk vpřádá

se v asyl v ochranu, kryt piérský v trému.

Svěť mannu pierskou, chléb žďá, zda dům hada

apollský, tejský, grazií krb, ctí jejž v žas

a svatým věští, magickým má as,

oel empyrie, prozřetnosti v čas

toť studia nepřetržného v hůl a niť vůdčí.

My chápem neomylnosti pych vaší,

jenž loyalnost k vám, důvěru propůjčí,

rozšafní občané, vyšší, kormidlo mass

v pastýřství autorit, ať jméno ručí

dílen a mistrů za zdar plavby v žluči

var, síře Kokytu – – Toť, geniové – vnitřní jas!!