Zrození zeleně

By Antonín Sova

Všecko spí, jen bystřin slyšet kvil,

prudce s vrchů spěchají tak mladě.

Tma je vzadu na západě.

Ale svítí dálkou na sta mil.

Větry, slunce, oblaka mi sdruženě

snesly jaro k bílému již domu.

Slyším z lísek, jehněd, mezí, stromů

z černé půdy první výkřik zeleně...

Vše je bez krásy, dojatý poutníče,

jako dítě, když se přes noc zrodí.

Spí teď bledá luna... Slunce v záři chodí...

Okouzlení, šťastní rodiče...