ZŠEDL SVĚT.

Zšedl svět a pohádky se končí,

zestár už a v nic teď nevěří,

po dni ještě rozzářeném sluncem,

jako když se v chladu sešeří.

Životem jak osud chtěl, tak šel jsi

po cestě, jež v dál se vinula –

Zestár svět a zšedl za ta léta,

cize hlas tvůj zní, hlas minula.

Jak když poutník unavený přijde

v cizí dům a nehostiných stěn,

otázku jak čet by v každém zraku,

odkud jde, co chce tu poutník ten?