Ztemněla krajina;

Ztemněla krajina;

na západě již hasly strusky žhavých mraků,

cikady zpívaly.

Vášnivé toužení

usínalo v krvi západu, tam v ztemnělých obzorech,

v objetí oblohy,

jež splývala se zemí v teplém, plodném spojení.

Vášnivá duše má,

ty duše ženská, oplodněná zmírající touhou,

vyvřelas bolestí!

Z temnoty východu

se měsíc vyhoup’ rudý, zkomolený mraky.

Vzpomínky vytryskly.

Odešla ode mne.

Vášnivé toužení

se rodilo tam v tmavém východu, kde zem se

s oblohou objímá.