Ztísněnosť

By František Gellner

V mé hlavě ještě chaos bezradný je,

(noc celou prohýřil jsem do jitra)

a již zas tíseň bezdůvodná bije

údery těžkými mně do nitra.

Na čas jsem vínem utopil ji včera

a zpěvem srdce ohlušujícím,

a hudbou hřmící do smutného šera,

a zrakem holky drze vábícím.

A za svítání městem vrávoral jsem

s tupými smysly, mdlý a vysílen.

A tíseň spala. Oči upíral jsem

lhostejně v mroucí plamen svítilen.