Ztracená.

Umřela dobrá matička

a zbyla dcera chudičká,

páni ji vzali z rozcestí,

a lidé – řekli o štěstí.

Rov sešel, leta minula,

zpomínka v moře splynula...

Kněz kráčí ku zdi hřbitova,

dnes neznámá se pochová:

nad hlínou v koutě zapadlou

ji našli – růži uvadlou.