Ztracený život.

By Emanuel Lešehrad

Ó, noci, ozař duši mou

unylou,

můj sen je příliš sladký,

já oplakávám ztracené,

já oplakávám zmařené

své statky.

Ó, noci, ozař duši mou

slzavou,

ó, nech mne trhat kvítí,

rty moje nikdy nepoví,

jak nekonečně hladoví

mé žití.

Ó, noci, ozař duši mou

tesklivou,

mé cesty v tmu se stáčí,

tak ubírám se v modrých snech

zádumčiv, tich a bez útěch

jen pláči.