Ztratím se!

Smutno vůkol, kamo oko hledí,

žal jak lasice mi v týle sedí,

krev mi pije; vzdor mých ňader hyne,

babská zoufalost mě v náruč vine.

Dřív jsem platil všecko žhoucí krví,

teď mi chladné slzy tíží brvy;

kde má radost? Prchla! Teskno všude,

na věky se ztratit nejlíp bude!

Ztratím se, kde neznají mne lidé;

snad že tam tě najdu zas, můj klide,

ale smrt dřív tamo najde-li mě,

zapadnu jak pahýl sněhem v zimě.