Zůstala sama duše má –

By Jan Evangelista Nečas

Zůstala sama duše má –

teskno ji sevřelo v kleště,

vzdychala úpěním vichřice,

plakala přívalem deště.

Zůstala sama duše má –

bolest svou zavřela v sobě –

Co mi to zmizelo s matičkou

ve tmavém hlubokém hrobě!