Zvědavost.

By Šebestián Hněvkovský

Povězte mi, máti, co jest to?

Láskou to tak všude nazývají,

Od mnohých to bývá zakleto,

Jiní za radost to pokládají.

Co jest to as zamilování?

Jest to nadcha, čili stonání?

Staří dí, že jest to uřknutí;

Mládež: že to od děv okouzlení.

Mnozí chodí pyšně nadchnutí,

Zase jiní v pouhém rozmejšlení.

Rcete! jak to asi povstane,

Že tak dívka hocha uhrane?

Tam hoch a zde zpívá dívčička;

Jak to může býti nakažlivé?

Že prej rozpálí je hubička?

Zdá se mi to býti nepravdivé.

Bojím se však předce hubičky,

Škádlejí mě proto dívčičky.

Díte, že mám na to času dost,

Bych si raději jen práce hleděl;

Snadby neškodila vědomost:

Pročež bych rád toho výklad věděl;

Sice, věřte, zkusím hubiček,

Nebudu se báti dívčiček.