Zvučí moje mladé srdce –

Zvučí moje mladé srdce

hlasem zvonu stříbrného,

snad to moje srdce vřelé

hledá cestu štěstí svého.

Snad mně tisíc malých ptáčat

v roztouženém srdci zpívá,

a nebo v něm růže mládí

z bujna keře k žití kývá.

A nebo v něm zvonečkama

rodinná má láska zvoní,

nebo se v něm větev touhy

plnokvětá k vlasti kloní?

Ano k ní a jí pak k všemu,

co v svém lůně drahé měla;

vše chci zlíbat, aby na vše

drahá matka zapomněla.