Zymní čas.

Zymní čas se již přiblížil,

Řeky odpočívají,

Jakby je byl někdo sklížil, –

Ledem se přikrývají.

Přes něž v letě rychlé lodě

Vší čerstvostí běžejí,

Jakby zdorovaly vodě,

Teď y vozy jezdějí.

Dvorů doškové výsosti

Se nyní loďmi krejí,

Lilia stkvělou bělostí

Země víc nebarvějí.

Pole pusté ztratic trávu,

Plísní již obtažené,

Rozjímá sy šťastnou slávu

Jarní krásy blažené.

Ptactva pění již přestává,

Daulická vlaštovička

Ithyma neoplakává,

Mlčí její písnička.

V lesých letití dubové

Listím nejsou oděni,

Ani v vinicých hroznové

Ratolestmi chráněni.

Strojí se vítr východní,

Y půlnoční svým váním

Prudkým, tak též polední

Zem podvrátit dýmáním.

Bělí se všudy po poli,

Ovce mlíčník nešklubou,

Chrastí netrhají voly,

Pást se nejdou za trubou.

Vlnonesní beránkové

Do ovčinců se ženou

Ze strání; žravých hlukové

Vlků nadarmo vejou.

Obkličily zemi pustou

Z všech stran černé tmavosti,

Mlha padši na svět, hustou

Obstoupila ho temností.

Slunce nestřílí papršlky

Na zem, kteréž svým jměním

Nekrášlí podzym jablky,

Aniž leto osením.

Rolí oráč nevzdělává

Svou radlicý železnou,

Shrbeně nepřevorává

Klučeninu ouhornou.

Zem od stálé zymy sprachlou

Parný rak nerozpouští,

Zvěř divokou mrazem skřahlou

Zyma pudí do houští.