ALHAMBRA.

Pohroužena v zlatém jase,

ve snách leží nepohnutě,

oranže se skvějí žlutě,

žluté růže vykvétají,

narcisy se houpou v trávě,

mimosy se zlatem svítí...

Zlaté slunce – zlaté kvítí,

jako v kouzla plné báji,

vyprávějí o své slávě

mrtvou vůní kraji...

Ticho kolem... Slunce stojí

nad troskami v umírání,

v habrů šumnou sněť se sklání,

v puklých zdech se ještěr kmitá,

a lvi jako stráže bdělé

přísně kolem pohlížejí...

Slavíci ve větvích pějí...

Z myrty vane vůně sytá –

v troskách jako duše v celle

bolest pláče věkovitá...