5

A tak čekal Hanuš milý.

Pokojíček jeho bílý

příjemný byl. Byl tam rád.

Z okna viděl Vyšehrad.

Sestra Lída, sestra Fili

ochotné a vlídné byly,

každé ráno Jarmila

pokojíček umyla.

Dávali mu mléko, šunku,

nebránili v dobrém truňku:

neb když ptáčka lapají,

pěkně jemu zpívají.

Aby pak to bylo jisté,

přišli na to internisté

Pelnář, Weber, Syllaba,

vědy Zlatá Palaba.

Aby pacienta zmátli,

klepali do něj jak datli,

zda se něco šustne v něm,

svítili si Röntgenem.

Tak zkoumali Hanumana,

srdce, plíce, Wassermanna,

radili se, radili,

nebožáka zradili.

Řekli: „Zdráv je jako ryba.

Vydrží to: žádná chyba.

Plíce měchy, srdce spěž.

Přecechtěle, jenom řež!“

Chceš-li míti modrá záda,

zavolej si kamaráda.

Právem mohl básník psát:

„Kamarád je kamarád“.