XXXV.

Když zatím k večeru se den už nachýlí,

a v polích požato je zralé obilí,

když ze vsi ozve se večerní klekání,

já ptám se v červánků nachovém zaplání:

Co z všeho zbylo mi?Jak s šerem noc když splývá,

noc tmavá, bezhvězdná – co v posled ještě zbývá,

kraj pustý, zimní je, sníh svítí chladně bílý

a holých ve větvích mrazivý vítr kvílí.