VIII.

Teď měsíčku nechme elegie

a přejděme v heroický tón,

nebo co ti chci teď vypravovat,

to byl čertův shon.

Cesta z Reichenhallu do Waidringu –

ty ji musíš také dobře znát –

ta se nedá žádnou ordonancí

přeoktrojovat.

Hory, skály ohromnější ještě,

než jest hloupost mezi národy,

vedle cesty propast bezedná jak

držka armády.

Temná noc jak naše svatá církev

a my jedem s kopce jako mžik;

darmo křičí Dedera: „Drž koně!“

prázdný je kozlík.

Kočár praští, a koně ve větru,

již je ďábel horem pádem nese,

a postilion někde tam za kopcem

do dýmky si křeše.

Dolů jako s věže, cesta plytká,

vůz jak šipka klouže hý a hat,

snad nás hodlá někde do propasti

internirovat?

Ach, to byla pro mne chutná chvilka!

neboť neznám žádnou větší slast,

nežli vidět slavnou policii

ouzkostí se třást!

Napadnul mi – jsem já čtenář bible –

o Jonáši smutný příběh ten,

jak jej k utišení bouře z loďky

vyhodili ven.

„Metejme los,“ pravím, „mezi námi

musí někdo velký hříšník být,

a ten k usmíření nebe musí

z vozu vyskočit.“

Jen to vyřknu, ejhle! policajti

ani svědomí nezpytovali,

a kajicně vyrazivše dvířka,

z vozu vyskákali.

Ach ty světe, obrácený světe!

vzhůru nohami ve škarpě leží stráž,

ale s panem delinkventem samým

kluše ekvipáž!

Ach ty vládo, převrácená vládo!

národy na šňurce vodit chceš,

ale čtyrmi koňmi bez opratí

vládnout nemůžeš!

Bez kočího, bez oprati, po tmě,

u silnice propast místo škarpy:

tak jsem cválal sám a sám v kočáře

jako vítr s Alpy.

Svěřiti svůj život také jednou

koňům splašeným se já mám bát?

občan rakouský? Což se mi může

horšího již stát?

Tak jsem, s chladnou resignací v hlavě,

v hubě ale vřelou cigaru,

čerstvěj než car ruský přijel k poště

v dobrém rozmaru.

Tam jsem zatím – mustr delinkventů –

bez ochrany povečeřel hezky,

než za mnou stráž s odřenými nosy

přikulhala pěšky.

Já spal dobře, ale policajti

měli tu noc ve Waidringu zlou:

mazali si spiritusem záda,

nosy arnikou.

Tu je konec této epopeje,

k níž jsem nepřibásnil ani chlup,

podnes ti to poví ve Waidringu

postmistr Dahlrupp.