X.
A nejvíc za ten zpěv! – Ó, řadu let mi zněl,
mých nálad zpovědník, mou rozrušil vždy krev,
ji doved jediné zkonejšit i můj žel –
Ba, nejvíc za ten zpěv.
Já v zápas nadlidský jsem odhodlaně spěl,
neb mety Pygmeův můj dráždívaly hněv,
já v brázdy života jsem vždy jen lásku sel.
Za tuto lásku k všem – ó, Sám’s ji, Pane, chtěl,
za potlesk moudrých všech jak za oslů všech řev
dík, dovol, abych Ti své klidné duše pěl,
však nejvíc za ten zpěv.