- XXI. Cnost, která pohlíží vůkol sebe,
- XX. Jeť na světě tolik nešlechetníků,
- XIX. Ať pak to neb ono přísloví
- XVIII. Věz pak, že ti pravdu a ne zřídka
- XVII. Věz, že každé přísloví
- XVI. Važte si pozemských statků,
- XV. Kdyby nástupci lze bylo tam začíti,
- XIV. Nedivte se, že váš starý děd
- XIII. Pro každou víru, každé místo, každý čas,
- XII. Že se s námi svět náš točí,
- XI. A kdybys chtěl za všechna dobrodiní
- X. Když jsem viděl velkých mužů díla,
- IX. Nadarmo se rmoutíš, brachu milý!
- VIII. A nemůžeš-li udat hanu,
- VII. Svět že dal vzdělání tobě,
- VI. Karty jakkoliv míchejte,
- V. Studené-li jím neb piju,
- IV. Od věcí, jichž nelze tobě míti,
- III. Ať i slávu vydobyl jsi velkú,
- II. Nezávidiž jiným štěstí,
- I. Srdce víru potřebuje,
- XII. Náhrobní nápis, jakýž by si mnohý z laskavých čtenářů přál.
- XII. „Není tu, kdožby můj smutek popsal!
- XI. Na dva manžele.