- 117. Jsou kouzelna tvá ústa sladkozvuká!
- 116. Mé myšlenky mdlým churavěly steskem,
- 115. Když vstříc mi hledíš okem plným jasu,
- 114. Viz, na stráni se sloní zlatá réva!
- 113. Sny duše mé jsou šedé, všecky šedé,
- 112. Proč blednu hned, hned nachem tvář se nítí?
- 111. Že ve snu zřela jsi, jak v zář se slily
- 110. Má láska k tobě přesadit se nedá,
- 109. Ó mám tě rád přec jinak, věř, než jiní,
- 108. Jak žehnám jara době s mraků četou,
- 106. Tvůj život dřív sen poupěte byl pouhý,
- 105. Den žehnán buď, v němž u pšeničné meze
- 104. Kdys v parku žertem zavřela’s mi bránu,
- 103. Pták ozýval se blažen v růže klínu,
- 102. Jsem hříšníkem; mé duši třeba líku,
- 101. Žel, posud pisklem jest mé lásky štěstí,
- 100. Kdy ritornelly v srdce mi se slétly?
- 99. Proč oči mé jak letnic ohně planou?
- 98. Svůj svátek zelený kraj slaví všude
- 97. Hleď, zlaté květy v modrém nebi raší,
- 96. Ten růží, onen lilií tě zove,
- 95. Ó pohleď jen, jak štěp se květem zdobí!
- 94. Zas prstem růžovým mi jaro kývá,
- 93. Už všecku duši mou tvá bytost chvátí,