- 288. Vždy výskal jsem, když kvetla jsi mi v klíně,
- 287. Květ úsměvů tvých voněl blaha štěstím,
- 286. Proč bojím života se teskných mraků?
- 285. Ach, znikla jsi jak za jeseně ptáče,
- 284. Dne z očí tvých už Bůh mi nepřisoudí;
- 283. Ty máš už klid a toneš v nebes záři,
- 282. Vždy žízniv míru jsem, kam noha kročí,
- 281. Jsem trosečník na vetchém žití vraku;
- 280. Hle, květu mrtvola sní v písní knize...
- 279. Když anděl smrti líbal květ tvých tváří,
- 278. Vy oči Lily mé, vy studně krásy,
- 277. Co všecko měl jsem dřív a co mi zbylo?
- 276. Prch’ život už, mdlá doba přišla kmetství,
- 275. Ty’s odešla; ó jak to ňadra tísní!
- 274. Ó přeběda, smrt k lůžku se ti shýbá!
- 273. Proč třesu se, když choro v lůžko lehne
- 272. Když líbám tě, tu duši úzko není,
- 271. Stesk v srdci mám, blesk žalu hruď mi ryje,
- 270. Ty chvěješ se, že bouř se žene z dáli?
- 269. Viz, po zemi plášť mlžný Jeseň plouží!..
- 268. Že roje bělásků se v slunci sněží?
- 267. Má duše v něh tvých cisterně se plaví,
- 266. Klas v podzim udusaný s jara klíčí;
- 265. Tvá políbím-li ústa purpurová,