- LXXXVIII. Já nechci mnoho příznivců
- LXXXVII. Uč čísť se mezi řádkami!
- LXXXVI. Když v jámě lvové Daniel
- LXXXV. „Beze vůně, beze chuti,“
- LXXXIV. Na luně David žalmy své
- LXXXIII. Mne neobtížil mrtvý spleen,
- LXXXII. Děkuju Ti, o bože,
- LXXXI. Když podívám se na měsíc,
- LXXX. Nechvalte, pěvci, slavíka,
- LXXIX. Mé písně jsou jak obrázky,
- LXXVIII. A pak-li se mi nepoved’
- LXXVII. „Co mám dělať se svým srdcem,
- LXXVI. Má lépe, kdo čas předběhl,
- LXXV. Chudáčkové! Jak se báli
- LXXIV. Tak málo v světě pánů je
- LXXIII. Jsem student – ptáček ve hnízdě,
- LXXII. Ba ten je stoik nejvěčší,
- LXXI. Ne každý kvítek vůni má,
- LXX. Vřelou jevím sympathiji
- LXIX. My poznali se bloudící
- LXVIII. Duch lidský dřív, než vtělí se,
- LXVII. Na nebi každá hvězda je
- LXVI. Mé srdce tvrdne víc a víc,
- LXV. My, jenžto v světě sloužíme