- 482. Co hvězdy jsou, ty tečky sotva znalé?
- 481. Čas proudem záhad vlní se nám v nitru...
- 480. Co život náš? – Jen jiskra, čas již nítí.
- 479. Zda člověk přírodě víc červa bývá?
- 478. Proč přišli jsme? Ta otázka nás mučí;
- 477. Co člověk? Z křídel anděla jen perem,
- 476. Proč smuten jsem? V snů prales vymýcený
- 475. Co tady jsme? Jen za slunce vír prachu;
- 474. Poušť před námi, mha za námi vše skrývá,
- 473. Svět z bohů křivd i lidí bědně stůně;
- 472. Co činí Bůh, vše výborné je, díte,
- 471. Jen tomu věř, co Bůh ti v srdce vložil,
- 470. Vždy neštěstí a bolestí se plíží,
- 469. Ó nemysli, že čas jen tebe moří;
- 468. Buď mudrcem, tíž hmoty přec tě zhubí;
- 467. Dbej duše své vždy větších, volných kruhů,
- 466. Co byl jsem dřív, co jsem, co někdy budu?..
- 465. Čiň dobře vždy i tu, když chvíle láká,
- 464. Chcem stále účel znáti všeho bytí,
- 463. Čas poutník jest, kdož v chůzi však mu stačí?
- 462. Když sněhy stáří na hlavu nám padnou,
- 461. Co žití jest? Já mním, že v mládí dobu
- 460. Dvé písmen na stromě se v jedno vine...
- 459. Co cílem života vší tvorstva říše?