Julius Skarlandt
1879 - 1950
Poems
- XXXI. Zapadlá komnata v prokleté ville.
- XXXII. Na samotách zamlklých,
- XXXIII. Noc jasná, modravá – vše stichlo, nic se nepohne.
- XXXIV. Poslední červánky zmizely se střech –
- XXXV. Přepadla mě Tesknota – (chorá žena).
- XXXVI. Oh, neplačte má paní bílá,
- XXXVII. Bázlivý pohled srdce moje leká –
- XXXVIII. Tvůj máj byl plný růží omamných
- XXXIX. Na Tvůj obraz luna svítí,
- XL. Ne, nezpívej mi o své duši
- XLI. A všechno to musilo vyzníti v prázdno...
- XLII. Je všechno k smíchu, mia carissima,