- 106. Věru divná osudů to hračka
- 105. Jestli jen to básnířstvím se volá,
- 103. Proti Milku, jenž mne postřeluje,
- 102. Chraň Bůh! abych já snad přirovnával
- 101. Kdyby to snad někdy mohlo býti,
- 100. Toť jest posud ještě tajemnost mi,
- 99. Žeby toto tělo z obyčejných
- 98. Všecky ty, jenž co jest krása znají,
- 96. Láska není veždy plodem snažných
- 95. Nejen v kráse za vzor představiti
- 91. Předkem se už té mi po hodině
- 86. Dvě stě tisíc Němec při Lunkině
- 84. Jako lípa, jenž se ve chrastině;
- 77. Chvalozpěv můj podobný jest tomu
- 75. Co jsou hvězdy mezi stvořenostmi
- 74. Škoda! že co slavím já a vzívám,
- 73. Není ovšem, jako mnohé Švábky,
- 72. Všecky práce umí tak a dělá
- 71. Nepřím, že svět ten už v sobě choval
- 69. Jednou, když sem za Sálu k Ní chodil
- 68. Taková čest, mohu říci směle,
- 67. Ještě dnes mi probíhá mráz kosti
- 65. Dlouho konám už, ne bez bolesti,
- 64. Škoda věru, škoda tisícerá