- Divoký zvuk.
- LII. Zhlížela se vrba u potoku,
- LI. Strom květ nese, dokud neuchřadne,
- L. Milosť! – Můž-li slavík jemný mnohým
- XLIX. Upřímně se bratři zpovídejme,
- XLVIII. Otce matku, lásku oželíme,
- XLVII. V vlasti jsem a předce divná tužba
- XLVI. Z Kateřinek dlouhý tah se,
- XLV. Nad blázincem věž se stíhlá vzpíná,
- XLIV. Na vršíku dům stál bláznů,
- XLIII. Smutek promění nám v sněžné lady
- XLII. Co jest slza? – Skvostná karbunkule
- XLI. Smutným náhle oko nevěstino,
- XL. Humor jesti kvítko stobarevné,
- XXXIX. Co jest země? – Mocná báně
- XXXVIII. Nad rovečkem svírá prkno šedé
- XXXVII. Nevinnosť jest bylina jak vodní,
- XXXVI Nad rovečkem malým živá kostra sedí
- XXXV. Pláče hošík otrhaný
- XXXIV. Mnohé srdce milovalo,
- XXXIII. Černý vůz se padlým sněhem
- XXXII. V krásném vodojemu vlnky
- XXXI. Krásný obraz manželů dvou svorných!
- XXX. Po mém pohřbu křepčili,