- 451. Mimo Vendy, Matthäiho z Chlumu,
- 450. O, té slasti ještě nevídané!
- 449. A však jedno abych tobě psala
- 448. Háj tu určen ráje nebeského
- 447. Nedaleko jiný rovnojmenec
- 446. Pozornost má novou věcí zmladla
- 445. Před městem jest rozestřena pažit
- 444. Michailov, ten ruský voják věrný,
- 443. Lidomilskem toto město zvali,
- 442. I vás chudí lidé, kdo ste koli,
- 441. Však ne jenom slavným, v mědi rytým
- 440. Při silnici s vysokou a hrubou
- 439. Naproti se v dlouhé šiky četa
- 438. Než hned druhou krajanku sme zřely
- 437. Když tu toho noha moje nechá,
- 436. „Sám? – ei věru velkou křivdu děješ
- 435. Zanechavši toto divadlo tu
- 434. Na rákoši jednom uzřím kývat
- 433. Z porcelánu bílá Nankinjského
- 432. Nu snad ten, co jiného tu kárá –
- 431. Ale zde byl také při hvězdnatých
- 430. Kopa máku! což to? v měké trávě
- 429. Případ tento skončený tak špatně
- 428. Odtud vedla za potůček branka,