- 297. Nuže tedy Slováci už spite,
- 296. Pěj svou píseň celým overbeným
- 295. Jaké barvy! jaké spanilosti
- 294. A tu když mi všecko dokonále
- 293. Ještě účel dávno pěstovaný
- 292. Podiv, podiv se tam nad úkazem
- 291. Jak je vyřknu, při spatření tebe
- 290. Letem, jakým na rejdišti Britan
- 289. Zavzni ještě znovu slavenskými
- 288. Bože! Bože! který dobře mínil
- 287. Říkáte mi: „že to zákon káže
- 286. Od Dunaje přišlo v běhu přímém
- 285. Když sme přišli do Budína, právě
- 284. Zlatohřivé novou nastoupiti
- 283. Padni na zem koleno, hle brána
- 282. Když pak loďka naše idyllickým
- 281. Kdo ctí národ, všeho si rád všímá,
- 280. Zlatokřídlec ten a jeho střely
- 279. V meziříčí tom, kde rozložilo
- 271. O by, dím, když duch můj tak se choulil;
- 270. Mnohé ovšem ještě práce naše
- 269. Slavský národ rovným se mi zdává
- 268. V lesku rosou zperleného jitra,
- 267. Tatranskou když Vratislavu zříme,