- 266. Co to za div nad Dunajem vstává,
- 265. Nyní že se valně sardci mému
- 264. Nasitivše oči, kam teď? radu
- 263. Neletí tak orel prudkým letem,
- 262. K jakémuže ústí na sirotčím
- 259. Slávové! vy ducha nesvorného,
- 258. Všecko máme, věřte moji drazí
- 257. Od Athosa k Trigle, k Pomořanům,
- 255. Ai jak pyšně tvůj se zlatověžný
- 254. Když tak po všech místech znamenitých
- 253. Kdo to stojí s tělem obnaženým
- 252. Únor jihne, Staré Šallerovce
- 251. Z chlumu toho když tak ohlíženo
- 250. Tam se v Bruně ve hrob uložilo
- 249. Pervý zrak náš padel k Holomouci,
- 248. Předce zdálo se nám po pořádku
- 247. Zval mne ještě Milek v pravo, vlevo
- 244. Chvála Bohu! že už vymizeli
- 243. Když sem já sám v sobě toto říkal
- 235. Byv tou hudbou drobet obveselen
- 234. Když sem takto s osudem já horce
- 233. Dobrý Milek po Praze mne vodil
- 231. A však než sem vešel, smluvu psanou
- 230. Tožť jest onna veleslavná Praha,