- 475. l ty si zde drahá Bětko moje!
- 474. Při radosti té a při rozprávce
- 473. Nenemohu s tímto okamžením
- 472. Na novou však hned sme přišly stavku,
- 471. „Mamo! mamo! maminečko naše!“
- 470. Najvíce však předce mezi drahnou
- 469. Vedle Glinské hned mé oko pěknou
- 468. Odtud přijdu státi před příbytky
- 467. Ale jest tu v blízku ještě, co víc
- 466. Malebné ztad ukáže mi kopce
- 465. Odpusť matko, že se osměluji –
- 464. Ten tvůj krajan z Necpal potuloval
- 463. V chrámě přátel tvých když odpočinu,
- 462. Tu též spatřím, jdoucí dalším šlakem,
- 461. Hádej nyní, abych došla světla
- 460. Počátek i pervé všeslavenské
- 459. Listovna též tu se zakládala,
- 458. Novochtivost zneterpělivená
- 457. Založená vtipným zahradnickým
- 456. Nad břehem se čerstvá zelenala
- 455. Nade plesem rozkošným se plavíc
- 454. Toto krátké Meonida dlení
- 453. Než víc nyní smutil se a lekol
- 452. V obec tuto, oslaviti chtivou